Včerejší den jsem si opravdu užila. Konečně jsem cítila, že o mě někdo stojí, že mě ještě pár lidí nezavrhlo úplně a dokonce se i těšili na to, až budu v pohodě a vrátím se. I já jsem se na ně těšila. Právě teď se totiž ukazuje, kolik mám opravdových kamarádů. A víte, nečekala jsem to, ale mám jich docela dost a jsem za ně moc ráda. Přijela za mnou Kačenka. Můj taťka se na ní děsně těšil:-D. Tak jsme se jenom tak flákaly po mém pokoji a povídaly si. Kdo co dělá a podobné drby. A je mi líto, že se od střední všechno tak moc změnilo. A všichni se změnili. Včetně mě... Ale jsem moc ráda, že jsme se viděly:-).A pak za mnou přišli i mí další tři kamarádi. Zašli jsme si do kavárny a rozhodli jsme se vyzkoušet všechny nealko drinky. Takže jsme odcházeli přepití vývarů z delfínů a podobných, velmi přírodně vypadajících nápojů. Všichni se mě na všechno vyptávali. Měli poměrně normální otázky na které se dalo odpovídat:-D. A pak se všichni bavili o vysokých školách, na které chodí a já tam jenom tak seděla, poslouchala ty historky a bylo mi docela líto, že já jsem místo vysoké školy šla do léčení a zabila tak sedm měsíců... No nic, na výšku můžu jít později, ne?

A mluvila jsem včera zase s Petrem. Bohužel jeden kluk z komunity práskl, že jsme spolu minule mluvili a Petr měl průšvih, takže se musím hlásit jako jeho sestřenice. No nic, naštěstí z toho nebyl moc velký průšvih. Jsem ráda, že jsem ho slyšela...